Letošní už 14. ročník tradiční osvětové akce Čistá Vysočina je za námi a díky více než 30 tisícům dobrovolníků se podařilo z okolí silnic a z veřejných prostranství uklidit 66 tun odpadků.

„Velkou radost jsem měla už z rekordního zájmu o zapojení do akce, 30 tisíc je skvělé číslo. Ještě více mne však těší, že se situace zlepšuje, že prostředí, ve kterém společně žijeme, je očividně čistší a příjemnější. Lidem není lhostejné, kde žijí, a to dělá Vysočinu tak jedinečnou. Chtěla bych všem účastníkům, kteří vyrazili do terénu, upřímně poděkovat,“ uvedla Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana pro regionální rozvoj, která se akce Čistá Vysočina každoročně účastní.

Přes 39 tun odpadu svezla z registrovaných komunikací II. a III. třídy Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, další 3 tuny nasbírali na území kraje dobrovolníci u komunikací I. třídy. Z obecních silnic a přilehlých pozemků se shromáždilo více než 23 tun. Dalších 800 kg uklidili dobrovolníci ve vodách a na březích řeky Sázavy. Pro srovnání, v loňském roce se podařilo uklidit a svézt 70 tun odpadků, předloni po jednoroční pauze způsobené pandemií Covid-19 to bylo 71 tun. Letošní výsledek činí 66 tun, avšak do akce bylo registrováno o 450 km komunikací více a „ruku k dílu“ přiložilo o 4,2 tisíce osob více. Od roku 2009, kdy akce začala, se na Vysočině podařilo uklidit neuvěřitelných 1 100 tun odpadu.

Čistá Vysočina patří mezi již tradiční osvětové akce spojené s úklidem přírody a vztahuje se k termínu mezinárodního Dne Země 22. dubna. Během měsíců ledna a února se zájemci hlásili prostřednictvím elektronického formuláře. Poté si na kontaktních místech v blízkosti svého bydliště vyzvedli pytle na plasty a ostatní odpad a reflexní vesty. Samotný sběr pak probíhal v období mezi 10. a 23. dubnem. 

 MAS Českomoravské pomezí o.p.s. se do akce Čistá Vysočina zapojuje již řadu let. V letošním roce jsme sbírali úsek Doboutov – Lipina, kde jsem nasbírali  10 pytlů odpadků.

Den Země je každoroční celosvětová událost organizovaná 22. dubna a zaměřená na propagaci a podporu ochrany životního prostředí. Poprvé byl Den Země slaven v roce 1970, v současnosti probíhá každoročně ve více než 193 zemích světa a je koordinován organizací Earth Day Network. Česká republika se zapojila do kampaně od roku 1990.

Něco málo z historie akce
Historie Dne Země začala v roce 1969, kdy mírový aktivista John McConnell navrhl na konferenci UNESCO v San Franciscu, aby byl stanoven den, který bude věnován Zemi a konceptu míru a jako datum navrhl 21. březen, jako den, kdy je stejná délka dne i noci jak na severní, tak na jižní polokouli. McConnel vytvořil také vlajku Dne Země. Tento den byl později potvrzen v prohlášení, které sepsal McConnell a podepsal generální tajemník OSN U Thant. O měsíc později navrhl americký senátor Gaylord Nelson, aby 22. dubna 1970 proběhla celonárodní environmentální vzdělávací akce. Jako národní koordinátor byl stanoven Denis Hayes. Nelson s Hayesem se shodli na to, že se akce bude nazývat „Den Země“. Nelson později za svoji práci dostal prezidentskou medaili svobody. První Den Země proběhl pouze ve Spojených státech, v dalších letech Denis Hayes rozšířil tuto akci i do dalších zemí.
Od roku 1971 začala Den Země organizovat OSN. V roce 1990 se k Americe připojil i zbytek světa a 22. duben se stal Mezinárodním dnem Země.
Od roku 1990 se Den Země slaví také v České republice. Jednou z prvních oslav byl studentský happening s Matkou Země a Blanickými rytíři, kteří byli zváni, aby pomohli Zemi od odpadů, klimatických změn a přebujelého konzumerismu.
Dnes slaví Den Země víc než miliarda lidí ve více než 193 státech světa a stal se tak největším sekulárním svátkem, do kterého jsou zapojení lidé společně bez ohledu na původ, víru či národnost.

Neoficiální vlajka Dne Země od Johna McConnella používá The Blue Marble – snímek Země z Apolla 17.

Zdroj: https://cs.wikipedia

Země je dar, který jsme si vypůjčili od svých vnuků.

Indiánské přísloví